Deset procent Čechů nedostane vízum kvůli obavě amerických úřadů, že budou v USA pracovat nelegálně. .

PRAHA 10. srpna

Získat v Česku turistické vízum do USA vyžadovalo v 90. letech minulého století mimo jiné vystát na americkém velvyslanectví v Praze frontu, jejíž délka se dala předem jen stěží odhadnout. Doby, kdy člověk dorazil v pět ráno do malostranské ulice Tržiště a před vyslanectvím už ležela fronta lidí ve spacích pytlích, jsou sice minulostí, přesto je ale lepší být připraven strávit čekáním na povinný pohovor s konzulárním úředníkem i několik hodin.

Nevratný poplatek 2500 korun pokrývá náklady, tvrdí mluvčí
Za vydání víza se platí poplatek 2500 korun, který se v případě neudělení víza nevrací zpět. “Vízum samotné je bezplatné. Částka pokrývá náklady vynaložené během celé procedury,” uvedl mluvčí velvyslanectví Jan Krč.

Dalších 185 korun je nutné předem zaplatit za kurýrní službu, která v případě kladného vyřízení žádosti o vstup na území Spojených států doručí žadateli zpět pas s vízem na vyžádanou adresu. Obyvatelé Prahy se pasu dočkají většinou nejpozději do tří dnů, mimo hlavní město může doručení trvat týden i déle. V případě neudělení víza vrátí úředník pas na místě a neúspěšný žadatel má nárok dostat 185 korun od kurýrní služby zpět.

Výhoda: Připravené dokumenty
Mezi dokumenty, které lidé skutečně mají mít s sebou, je například potvrzení o zaměstnání či výpis z bankovního účtu za poslední nejméně tři měsíce.

Jednoznačně nejčastějším důvodem pro odmítnutí udělení víza českým občanům jsou totiž obavy z jejich práce načerno. Američané většinou z podobných důvodů odmítnou udělovat víza až deseti procentům českých žadatelů ročně. Tento stav přitom trvá už několik let. Například loni neuspělo deset procent z téměř 40.000 Čechů.

Přesvědčit úředníka o ekonomických a sociálních vztazích
“Může se třeba stát, že někdo nemá práci, ale přesto je majetný. Nejčastější důvod odmítnutí je, že žadatel o vízum nedokázal přesvědčit konzulárního úředníka o solidních ekonomických a sociálních vztazích v České republice,” vysvětlil Krč důvod, proč velvyslanectví doporučuje předložit takové množství informací.

I tak se ale může stát, že legitimní žadatel nedokáže přesvědčivě obhájit svůj nárok na vízum. “Můj snoubenec je Američan, žijeme spolu v Praze. Jeho tatínek je velmi vážně nemocný, a proto jsme chtěli jet toto léto do Ameriky - aby mě alespoň jednou v životě viděl,” uvedla šestadvacetiletá Lada.

Nedávno dostudovala, pracuje teprve krátce. “Úředník se mě ptal na plat. Když jsem nevěděla zda hrubý, nebo čistý, řekl, abych uvedla tu nižší částku. Prý se ale většinou uvádí plat hrubý,” přiblížila svou zkušenost mladá žena. O snoubenci, jenž má v Praze stálé zaměstnání, se nezmiňovala. “Připadalo mi, že by mi to v dané situaci jen přitížilo,” dodala. Informaci o snoubenci ale prý uvedla v dokumentech o sobě, které s sebou přinesla.

Vízum nakonec nedostala s tím, že nemá v ČR dostatečné závazky a existuje velká pravděpodobnost, že by mohla v USA zůstat. Od pohovoru odešla s pláčem. Nyní ho hodnotí spíš jako nedorozumění na obou stranách.

Jako možný okamžik zařazení České republiky do amerického bezvízového programu označují někteří čeští diplomaté rok 2007. Za dva roky by se totiž ČR mohla stát součástí schengenského systému, který pro cestování po EU ruší vnitřní hranice. Občané USA při cestách do Česka vízum nepotřebují.

zdroj: Hospodářské noviny