Nejvíce Čechů bez pracovního povolení přišlo do USA v letech 1990 až 2000. “Nelegálové” nemohou domů, neboť by už nedostali vízum k návratu do USA.

Práce načerno ve Spojených státech se Čechům už tolik nevyplácí. Lepší možnosti nyní, po vstupu České republiky do Evropské unie, nabízí například Británie. A také kurz dolaru už dávno není tak výhodný, jako býval ještě před pár lety.

Našetřené dolary by sedmadvacetiletá Simona z Podbořan, která bez pracovního povolení žije ve Spojených státech od svých dvaceti, teď za koruny v žádném případě neměnila. “Momentálně bych teda domů nejela, už kvůli tomu,” přiznává.
Za hlídání dětí dostává 12 dolarů na hodinu. Pracuje sice víc než osm hodin denně, ovšem na rozdíl od jiných pracovníků zaměstnaných v USA nelegálně má volné víkendy. Spolu s manželem, také “ilegálem”, už bydlí ve vlastním domě. “Nemusím se koukat do peněženky, kolik mám peněz. Každý den si můžu koupit tričko, boty, prostě cokoli.”
Podobně jako miliony dalších nelegálních přistěhovalců ale nemůže domů, protože by už nedostala vízum k návratu do USA. Naposledy byla v Čechách před sedmi lety.

Honza z Roztok u Prahy nebyl doma 13 let. Když jako třiadvacetiletý mladík přijel do Ameriky, neuměl slovo anglicky. Dělal všechno možné, od číšníka po malíře pokojů. Dnes, stejně jako Simona, si “může dovolit cokoli”. “Lidi tady makaj šest dnů v týdnu, dřou deset hodin denně. To je úplně normální. A pak si můžeš koupit, co chceš,” řekl českým novinářům na česko- slovenském Rockfestu u Chicaga, kde většinu diváků tvořili Češi a Slováci “bez papírů”.
Kontroly imigračních úřadů a vyhoštění se až tolik neobávají, i když s určitou nejistotou sledují diskuse o nových imigračních zákonech, o nichž uvažuje americká vláda.

Simona i Honza, ačkoli nemají povolení k pobytu, legálně získali místní registraci v podobě social security number (číslo sociálního pojištění), což je obdoba českého rodného čísla, a odvádějí v USA daně. Tamější úřady nemají propojené databáze, a tak nezjišťují, kdo z daňových poplatníků je v zemi protiprávně. “Paradoxně bych tu mohl mít po dvaceti letech nárok na důchod,” říká s úsměvem Honza.

Americké úřady si podle něho uvědomují, že ilegální pracovníci jsou pro ekonomiku USA přínosem. “Vědí, že tu dělají i za pět dolarů na hodinu, že dělají to, co by Američani v životě za takovou cenu nedělali.”

Přesto už se objevují první přísnější podmínky. “Ilegálové” se obávají, že některé státy USA přestanou prodlužovat platnost řidičských průkazů cizincům bez pracovního povolení a že takzvaná zelená karta bude třeba i ke koupi auta nebo nemovitosti.

Nejvíce Čechů bez pracovního povolení přišlo do USA v letech 1990 až 2000, říká Marian Hajda, redaktor česko-slovenské televizní stanice, která vysílá několik hodin týdně na jednom z chicagských veřejnoprávních kanálů. Od té doby počet nově příchozích klesá - kvůli přísnějším podmínkám a také kvůli kurzu dolaru, který proti roku 2000 propadl bezmála na polovinu.

Množství mladých českých “ilegálů” v Chicagu redaktor odhaduje na pět tisíc, v celých Spojených státech jich je pak asi 200.000. Nejčastější věk je kolem třiceti.

Řada z nich si už vybudovala dobré postavení, zřídili si vlastní podniky, postavili domy a založili rodiny. “Češi a Slováci jsou chytří lidé, kteří se dokáží vypracovat. Záleží samozřejmě na jazyku a na tom, jak je člověk aktivní,” říká redaktor Hajda, který je s nimi v dennodenním kontaktu.

“Hodně lidí ale v posledním roce, dvou odjíždí,” dodává a jeho slova potvrzují i Simona s Honzou. “Buď se jim už tady nelíbí, nebo to není to, co očekávali. Anebo sem přijeli, aby si vydělali nějaké peníze a pak se vracejí,” vysvětlila Simona.
Většina ale takto cílevědomá není. Prý až 85 procent jich obrazně řečeno nemá ani na letenky. Ne že by vše lehkovážně utratili, ale splácejí hypotéky a půjčky na auta a vybavení domácnosti či platí nájem. Z průměrných tří tisíc dolarů měsíčně se toho pak už moc nenaspoří.

Co tedy drží české “ilegály” v Americe? Podle Simony a Honzy asi především to, že si tam za rok za dva vydělají tolik, jako doma za dvacet let, snadno si pořídí auto i bydlení. Vyhovuje jim také americký styl života. Některé dívky sní o americkém manželovi a všichni dohromady o tom, že vláda jim pobyt legalizuje. Zůstali by pak? Oba jsou přesvědčení, že většina ano.

zdroj: ihned.cz