O tom, že politika je pragmatický byznys, nemusíte ve Spojených státech nikoho přesvědčovat. Souboj o veřejné mínění, který se na americké scéně rozpoutal po zveřejnění strašidelných zpráv o chystaných teroristických útocích na transatlantické letecké spoje, je ovšem i na americké poměry velmi tvrdý.
Co vlastně ukazují události z minulého týdne? Správnost postupu Bushovy administrativy v boji s terorem? Nebo jsou projevem toho, že politika Bílého domu situaci jen dále zhoršila? Před listopadovými volbami do Kongresu se obě strany, republikáni a demokraté, snaží voliče přesvědčit o své pravdě.  

Bezpečnější svět…

“Naše země je bezpečnější, než byla před 11. zářím,” komentoval prezident Bush odhalení spiknutí, které by se počtem obětí a spektakulárností teroru právě 11. září 2001 vyrovnalo. Představitelé republikánů k tomu jedním dechem dodávají, že demokraté jsou v otázkách národní bezpečnosti slabí a nerozhodní. Tento argument pomohl republikánské straně a prezidentovi vyhrát už dvoje volby, v letech 2002 a 2004.
Demokraté, podpořeni průzkumy veřejného mínění, podle kterých už většina veřejnosti pokládá vstup Američanů do Iráku za chybu, se ale evidentně nechtějí nechat znovu zahnat do kouta. Jejich reakce na události z konce minulého týdne ukázala, že nabírají politické sebevědomí k protiofenzívě. 

…je nyní utopií

“Bush řekl, že jsme dnes bezpečnější. Když se dnes ale rozhlédnete po světě, sotva se mohl více vzdálit pravdě,” odpověděl prezidentovi vůdce demokratické menšiny v Senátu Harry Reid.
Jeho strana si před těmito volbami už nechce nechat vnutit debatu o širších otázkách bezpečnosti, ale snaží se téma zúžit na Irák. Základní argument demokratů zní: Bílý dům svým tažením v Iráku jen přilil oleje do ohně islámského radikalismu a zvýšil nebezpečí světového terorismu.
Při sledování současné přestřelky si Američané mohou už jen hořce připomenout deklarace o politické jednotě a společném odhodlání čelit teroru, které slyšeli od politiků v prvních dnech a týdnech po 11. září 2001. Chystané útoky na letadla, odhalené minulý týden, se bezmála pět let starým událostem podobají snad jen v tom, jaký šok vyvolaly ve společnosti. Politické kulisy jsou už ale zcela jiné.
Výstižně celou situaci v minulém týdnu ilustroval souboj o to, kdo se bude na podzim ve volbách ve státě Connecticut za demokraty ucházet o místo v Senátu. Současný, dlouholetý senátor Joe Lieberman, který byl v roce 2000 demokratickým kandidátem na viceprezidenta, minulé úterý v těchto primárkách prohrál s donedávna zcela neznámým Nedem Lamontem. Tomu stačilo k úspěchu jediné téma: Irák. Proti Liebermanovi, jenž vytrvale podporuje postup Bílého domu v Iráku, postavil Lamot jednoznačné odmítnutí iráckého tažení.
“Bylo by to bráno jako obrovské vítězství pro ty samé lidi, kteří chtěli odpálit letadla nad Atlantikem,” využil ovšem Lieberman, který bude nyní ve volbách do Senátu vystupovat jako nezávislý kandidát, zprávy o londýnském spiknutí k tomu, aby komentoval Lamontem propagované stažení z Iráku. Od demokrata Liebermana, jehož politický slovník je jinak poměrně kultivovaný, šlo o mimořádně ostrý výpad. Ukazuje to ovšem jasně, že v bitvě o názor veřejnosti na válku s terorem, padají a ještě budou padat rány hodně nízko.
Republikáni podle amerických médií nyní také věří, že mohou londýnské události využít k obhajobě tak rozporuplně diskutovaných kroků administrativy, jako byl program tajných odposlechů či otázka zadržování a souzení vězňů na Guantánamu. Podle listu New York Times chtějí své argumenty nyní posílit i zastánci přísnější verze imigračního zákona, akcentující důslednou ochranu hranic.

Autor:  Daniel Anýž, ihned.cz