Je polovina srpna, vlhké vedro, ve Washingtonu by měla panovat politická okurková sezóna. Tak tomu bylo ještě v létě 2001, kdy prezident George Bush dlel na dovolené v Texasu, a novináři ironicky psali, že země se bez něho docela dobře obejde.
Pět let po 11. září je však všechno jinak. Bílý dům je pod permanentním tlakem, na politické prázdniny není čas. Tím spíše, že události posledních dní a týdnů prezidenta zahánějí do defenzívy.

Problémy s právem

Zatím posledním těžkým zásahem byl na konci minulého týdne výrok federální soudkyně z Detroitu, podle níž je tajný program odposlechů telefonní komunikace Američanů do zahraničí neústavní. Podle soudkyně porušuje program, který s Bushovým souhlasem spustila krátce po 11. září 2001 Národní bezpečnostní agentura USA, čtvrtý dodatek ústavy, který Američanům přiznává právo na ochranu soukromí.
“Silně s tímto verdiktem nesouhlasím, silně nesouhlasím,” odmítl prezident výrok soudu, proti kterému se už před tím zásadně ohradil i ministr spravedlnosti Alberto Gonzales. Jeho úřad podal odvolání a je možné, že vyšší instance rozhodne jinak.
V krátké době je to ale už podruhé, kdy soudy nabouraly celou legislativní konstrukci, kterou se Bílý dům po 11. září právně zaštítil ve svém boji proti terorismu. Nejvyšší soud USA už v červnu označil za nezákonné vojenské tribunály, které administrativa zřídila pro vězně zadržované na Guantánamu. Právní logika Bílého domu, podle níž prezidentovi ve válce přísluší mimořádné pravomoci, tím dostala vážnou trhlinu. Výrok soudkyně z Detroitu ji ještě rozšířil.
“V Americe nemáme žádné krále s dědičným právem, žádné jiné pravomoci než vyplývající z ústavy,” popřela soudkyně Anna Diggs Taylorová argumenty Bílého domu. Ten tvrdí, že Bush v principu navazuje na práva, kterými se řídili jeho předchůdci, když byly Spojené státy ve válce. 

Irák: Bushův ztracený boj

Jsou-li Spojené státy v současnosti v nějakém skutečném konfliktu, pak je to podle kritiků Bílého domu občanská válka v Iráku. Prezident a administrativa popírají, že by se situace v Iráku takto dala nazvat. Jenže i mnozí republikáni a také někteří novináři, kteří dlouho byli na Bushově straně, upozorňují na eskalaci povstaleckého a sektářského násilí.
Což potvrzují i čísla statistik. Za červenec bylo v Iráku zaznamenáno nejvíce nastražených bomb od začátku války; 1666 jich vybuchlo, dalších 959 bylo zneškodněno. A zemřelo také zatím nejvíce civilistů. V průměru 110 každý jeden den, což je dvakrát více než před půl rokem.
Deník New York Times před pár dny citoval interní materiál Pentagonu, který rovněž připouští, že bezpečnost v zemi se dále výrazně zhoršila. “Povstalecký odpor má větší podporu veřejnosti a je evidentně mnohem silnější, co se týče počtu lidí, než byl kdykoli předtím,” řekl deníku vysoký představitel Pentagonu.
Je při tom zřejmé, že téma Iráku se velmi brzy na americkou politickou scénu znovu rychle vrátí poté, co bylo v minulých dnech zastíněno událostmi v Libanonu. Jenže ani výsledek konfliktu mezi Hizballáhem a Izraelem nevyznívá pro Bílý dům nijak dobře. Prezident Bush sice několikrát uvedl, že Hizballáh z této krize vyšel jako poražený, ale opět: názor, Bílému domu obvykle nakloněných novinářů a expertů, je tentokrát většinově přesně opačný. Měsíční válka podle nich výrazně posílala postavení Hizballáhu na Blízkém východě a naopak může velmi zkomplikovat například další vyjednávací pozici USA směrem k Iránu. 

Hlas “starostlivých matek”

Prezident a administrativa nemohou s největší pravděpodobností spoléhat ani na to, že by zmařené teroristické útoky na transatlantické letecké linky výrazně posunuly americké veřejné míněné k Bílému domu.
Deník Washington Post v pátek uveřejnil výsledky šetření respektované agentury PEW Research Center sídlem ve Washingtonu, podle něhož ztrácí vláda podporu i v sociální skupině takzvaných “starostlivých matek”. Tedy vdaných žen s dětmi, jež obecně výrazně preferují téma bezpečnosti a ve volbách v roce 2004 byly základní součástí Bushova vítězství.
Současný průzkum ukázal, že většina těchto žen, 50 ku 38 procentům, podporuje před listopadovými volbami do Kongresu demokraty. V doplňovacích volbách v roce 2002 to bylo takřka přesně opačně.
“Negativní dopad Iráku nepoškozuje jen Bushe, ale také republikánskou stranu,” dodal k výsledkům průzkumu Andrew Kohut, ředitel agentury. Vystihl tím situaci, kdy řada republikánských zákonodárců je před volbami ohrožena právě kvůli své podpoře George Bushe v otázce Iráku.

Zdroj: ihned.cz