Martha´s Vineyard
“Svobodná Amerika je strašná fráze,” tvrdí studentka FTVS UK a České zemědělské univerzity ZUZANA BENEŠOVÁ (24) po dvou pracovních pobytech na ostrůvku Martha’s Vineyard. “Například pro večerní zábavu platí přísná pravidla. V restauracích i barech je zakázáno kouřit. A ven se zase nesmí s pivem - to vám vyhazovač láhev vezme a vylije. Dvě hodiny po půlnoci pak přestane hrát v klubech hudba a zavírá se. Nezbývá než jít na pláž nebo k někomu domů.”
Státy jsem navštívila několikrát. Ve čtrnácti jsem s tátou procestovala západní část, rok nato jsem studovala první ročník střední školy v Kalifornii. O pět let později, kdy jsem začala studovat fakultu tělesné výchovy a sportu (obor management) a současně také zemědělku (ekonomii), jsem se do Ameriky vrátila přes program Work and Travel. Poprvé jsem tam pracovala i s přítelem, podruhé - po roční pauze -s kamarádkou.
Agentura původně nabízela práci v Montaně. Jenže nás zlákal tip na Martha’s Vineyard, malý ostrůvek na jihu státu Massachusetts. V létě je tam plno turistů a díky tomu mnoho pracovních příležitostí.
Začátek nevypadal dobře. Ubytovali jsme se v hostelu, ale po prvním dnu nás vyprovodili, že dál už mají plno. Tak jsme se vydali stopem po ostrově hledat něco jiného. Ve Státech je stop dost riskantní, ale Martha’s Vineyard je jiný svět a my měli štěstí - pro našince až neuvěřitelné.
Zastavil nám právník, který právě odlétal na pevninu a vracel se až další den. Půjčil nám na tu dobu auto, nechal nás bydlet ve svém luxusním domě a po návratu nám ještě pomohl sehnat další nocleh.
Práci jsme hledali ode dveří ke dveřím několik dní. Bylo to trochu ponižující, ale za pár dní jsme měli štěstí. Přítel začal pracovat ve fastfoodu se sendviči a později si přidal práci číšníka. Mně se poštěstilo pracovat jako hosteska v restauraci a v obchodě s oblečením. Nakonec jsme si přibrali ještě třetí práci, v kavárně Bongo se studenou i teplou kuchyní, kde jsme obsluhovali zákazníky. S jejím šéfem a majitelem v jedné osobě jsme se docela sblížili - další rok se za námi dokonce přijel podívat do Prahy - a při dalším pobytu jsme logicky zakotvili zase u něho.
POHODLÍ A DŘINA
Při zběžném pohledu bychom mohli Američanům závidět. Pokud pracují, pomalu všichni vlastní auto, baráček … Jenže na to musejí dost dřít. A starost o finance jim začíná už během studia. Ne že by si studenti u nás žili v bavlnce, často si také přivydělávají, ale v Americe je to norma. Během prázdnin jdou i vysokoškoláci z lepších rodin automaticky na brigádu vydělat si na další školní rok.
Ostrov Martha’s Vineyard je vyhlášeným turistickým střediskem a je tu draho. Bydlení - v krásném a moderně vybaveném domě, kde bydlelo ještě dalších šest lidí - stálo pět set dolarů měsíčně na osobu, jídlo v práci bylo naštěstí zdarma a to byla velká výhoda. Nákupy se díky tomu omezily na základní potraviny a občas nějaké pivo nebo víno. Všechno ostatní - oblečení, dárky a podobně - se vyplatilo kupovat na pevnině, kde byly ceny poloviční, až třetinové. Co je příjemné - kromě vysokých cen jsou na ostrově i vyšší platy, obvyklá mzda pro brigádníky je patnáct dolarů na hodinu.
ZA DEN KOLEM DOKOLA
Martha’s Vineyard leží v Atlantském oceánu a je součástí státu Massachusetts. Ostrov je tak malý, že se dá na kole objet za jeden den a jsou na něm všehovšudy tři městečka - Oak Bluffs, Edgertown a Vineyard Heaven (tam jsem bydlela). Tomu se přezdívá také Suché město -protože tam nikde nekoupíte alkohol. Konzumace je přitom dovolena. Pokud si chcete v restauraci dát třeba pivo nebo víno, musíte si přinést vlastní. Já ho nakupovala v Oak Bluffs. Pokud ovšem do restaurace přijdou vážení hosté, obsluha jim věnuje láhev vína, aby ji s sebou nemuseli tahat. Jako dar.
O ostrově se říká, že je to jedno z nejkrásnějších míst USA. V létě je tu horko, ale od moře vane příjemný vánek a občas zaprší. Zemětřesení ani hurikány nehrozí a pláže jsou doslova všude. Na mě působil trochu jako jedna velká vesnice. Kromě honosných domů tu stojí především dřevěné domky, které tak trochu připomínají perníkové chaloupky. V létě je tu plno bohatých turistů a chudých studentů, co si sem jezdí přivydělat, mimo sezónu zůstávají jen “domorodci”, a proto mnoho obchodů a restaurací přes zimu nefunguje.
Život na ostrově má k typickému americkému stylu daleko. Na rozdíl od pevniny tu například nenajdete občerstvení jako McDonald’s nebo KFC. Postavu si ovšem můžete “vylepšit” v maličkých cukrárnách, pekárnách a zmrzlinárnách. Místní zmrzlinu dokonce vyhlásili jako nejlepší v celých Státech.
Častěji než na pevnině jsou tu vidět i lidé, kteří se snaží žít zdravě. Jezdí na kolečkových bruslích, běhají, plavou, potí se v tělocvičně. Přesto vás pak často pobaví americky “zdravou” objednávkou: kafe bez kofeinu s nízkotučným mlékem, lehkou kolu a - tři čokoládové cookies! Děti jsou na tom podobně. S jablkem v ruce je nepotkáte často ani tady, ke svačině mají spíš kobližky a čokoládové tyčinky.
DOTAZNÍK JE NANIC
Živit se rukama, na tom Američané nevidí nic podřadného. A na cizince jsou ostrované zvyklí, kromě amerických studentů a Evropanů tam jezdí kvůli výdělku i hodně Latinoameričanů. Pro to, že jsem Češka, se nade mě nikdo nepovyšoval, spíš oceňovali, že - třeba na rozdíl od Brazilců -mluvím anglicky. V kavárně Bongo mi původ naopak ještě pomohl. Její šéf byl velmi vzdělaný, dokonce uměl i dva cizí jazyky, což je v USA dost rarita, a u zaměstnanců dával vysloveně přednost Evropanům.
Policie na Martha’s Vineyard je striktní jako všude ve Státech, ale je tu mnohem bezpečněji. O pohodovém stopování už jsem mluvila, baráky ani auta nikdo nezamyká, lidé si víc důvěřují. Na druhé straně - nejsou zvyklí říci člověku do očí něco negativního. Nikdy vám třeba neřeknou, že pro vás nemají místo. Uslyšíte, jak je váš zájem těší, dají vám vyplnit dotazník a slíbí, že se ozvou. Pokud se ale hned nezeptají, kdy můžete nastoupit, nedělejte si naděje. Neozvou se nikdy, zažila jsem to mnohokrát. Je to jen takový rituál. Vy si zase musíte vymýšlet, že máte s požadovanou prací zkušenosti, i když jste nic takového nedělali. Jinak jste bez šance.
Když si koupíte v obchodě nůž, na obalu najdete varování: Pozor -jedna strana je ostrá! Podobných historek o blbovzdornosti amerických návodů koluje spousta. Já mohu přidat doporučení, že se nemám fénovat, když spím (nemít přístroj puštěný u hlavy).
Jeden z největších rozdílů mezi Spojenými státy a Českou republikou jsem poznala až při druhém pobytu, kdy mě potkaly vážné zdravotní problémy. Příznaky - dlouhodobé potíže s dýcháním, svědění kolem očí, pocení atd. - byly tak jasné, že mě v Čechách obvodní lékařka poslala hned na rentgen (šlo o lymfom), ale v americké nemocnici mi udělali jen výtěr v krku a předepsali antibiotika. Byla jsem pojištěná a chtěla udělat rozbor krve, ale odmítli. Doma mě naštěstí vyléčili. Jak bych dopadla v Americe, netuším.
O tom, že je tam nemoc zásadní problém, svědčila i reakce kolegů, pro našince až dojemná. Z obou míst, kde jsem pracovala, mi poslali plno dopisů a dárků, a dokonce na mě uspořádali sbírku. Jen těžko chápali, že v Čechách mi byla poskytnuta ta nejlepší péče, aniž bych za to musela platit.
NA ZKUŠENOU A DOMŮ!
Když jsem jela na Martha’s Vineyard poprvé, byla to dobrodružná cesta do nejistoty. Podruhé jsem měla zajištěno bydlení i práci předem, čekali mě kamarádi, víc jsem si to užila. Zlepšila jsem si angličtinu, zvedla sebedůvěru, vydělala peníze, poznala bezva lidi. Jen občas se mi zastesklo po typických českých prázdninách na chalupě, v lese a u rybníka.
Do Ameriky se ještě ráda vrátím, ale žít bych tam nemohla. Jednak si myslím, že není nad českou kulturu (o pivu a výborném jídle ani nemluvě), jednak tam mají lidi život přece jen víc nalajnovaný. Počínaje kariérou a konče dlouhým seznamem toho, co se nedělá.
PUSTINU NEBRAT
Práci v USA je lepší hledat v oblastech s velkým cestovním ruchem. Často se stává, že studenti dostanou nabídku práce na farmě, která je několik desítek kilometrů od civilizace. Nemají pak šanci najít si něco jiného a jsou odkázáni na jediného zaměstnavatele.
Doporučuji vzít vícero zaměstnání na částečný úvazek než někde dřít do úpadu. Máte větší šanci, že se z toho nezblázníte. Nehledě na to, že místo s možností práce přes čas budete hůř shánět. Zaměstnavatelé se dost cukají, protože za ni musejí platit o polovinu víc.
Vyšetřete si nějaký čas i na cestování. Pokud vás znechutí americký konzum, nádherná příroda pošramocenou reputaci Spojených států zase rychle napraví.
zdroj: reflex.cz
hm… kazdy clovek na teto planete by si mel uvedomit jednu zasadni vec: NIC NA TOMTO SVETE NENI ZADARMO. a tento vyrok se vztahuje absolutne na vsechno. pokud si nekdo mysli, ze zdravotnictvi v ceske republice, ktere se tvari, ze je zadarmo, tak ho musim upozornit, ze neni. NEKDO HO MUSI ZAPLATIT. v tomto pripade se mnozi domnivaji, ze je to stat, jenze ten zadne penize nema, a penize, ktere pouziva na zdravotnictvi, jsou penezi DANOVYCH POPLATNIKU. takze se nesnazte horovat a blahorecit nase zdravotnictvi, ze je zdarma, kdyz neni. platite ho, aniz si to uvedomujete.
Mas pravdu o zdravotnictvi v CZ. S dalsi casti nesouhlasim. Myslim , ze za prachy se vsechno koupit neda.