Je to pořád ještě hodně šílené místo, den za dnem se ale stává “normálnějším”. Las Vegas, nejrychleji rostoucí město USA, chce kromě hazardu lákat také “slušný” byznys.
Je jen málo míst na světě, kde nezáleží tak úplně na tom, z jaké jste sociální třídy. Červenolící kovboj v zelených kraťasech z malé díry v Jižní Karolíně, který vytahuje z kapsy celoroční úspory, může získat větší respekt než upjatý džentlmen v obleku, který loví stodolarovky z krokodýlí peněženky. Záleží totiž hlavně na tom, kolik kdo vsadí do hry a kolik inkasuje. U hracích stolů jsou si jinak všichni rovni.

Hned vedle příznivého klimatu, které charakterizuje skoro 300 slunečných dní v roce, je tohle další z důvodů, proč je Las Vegas tak oblíbeným místem.

MILIONY TURISTŮ. Z dvacátého patra hotelu New York, New York (NYNY) je to úžasný pohled. Vycházející slunce sice není vidět, ale jeho paprsky už pomalu začínají olizovat vrcholky hor na obzoru. Nad nimi je vidět letadlo, za chvíli další. Za den jich budou neuvěřitelné čtyři stovky. Za rok desetitisíce. Ročně sem dopraví skoro 40 milionů turistů (pro srovnání, v roce 1970 to bylo 6,7 milionu).

Než se stroj snese na deváté nejrušnější letiště na světě, mají pasažéři největší americký kýč jak na talíři: nepřehlédnutelná pyramida, Eiffelova věž, skyline New Yorku. A stejně zvláštně, jako vypadá z hotelového pokoje kombinace až filmově nasvětlených hor a dryáčnicky barevných světelných reklam na Las Vegas Blvd, podobně je to i s celým městem. Pohled z ptačí perspektivy nabízí poušť, kam se podíváš, věnec hor a uprostřed kdysi nehostinného údolí najednou barevnou skrumáž podivných staveb.

Kdo přilétá ze správné strany a za bílého dne, může ještě chvíli před přistáním vidět pod sebou další atrakce jako Grand Canyon či velkolepé vodní dílo Hoover Dam.

HOTELOVÁ MONSTRA. Co vypadá zvláštně z velké výšky, šokuje ještě víc zblízka. Na hlavní třídě, kde jsou soustředěny všechny největší hotely a kasina, je hned několik dominant. Už zmíněný hotel NYNY je nepřehlédnutelný odevšad; sestává z několika věží, přičemž každá představuje jednu z významných newyorských budov. A tak můžete klidně bydlet v Empire State Building nebo v Chrysler Building. A jak jinak, když jste v New Yorku, nemůže chybět ani Socha svobody a Brooklynský most. Jako bonus navíc nabízí hotel NYNY obludnou horskou dráhu, která šplhá do výšky patnácti pater, pak strmě padá dolů a mezitím nabízí jeden úsek jízdy hlavou dolů.

To, čemu se v hotelech běžně říká lobby, je v hotelu NYNY dobře klimatizovaná hala o rozloze mnoha baseballových hřišť, se stropem v nedohlednu. Uvnitř je jezírko, říčka, můstek, uličky s kavárničkami, obchůdky, umělé stromy. A mezi tím vším tisíce hracích automatů, rulety, blackjackové stoly, prostě jedno obrovské kasino. Zatímco automaty vypadají nehlídaně, u každého stolu stojí jeden či spíše více krupiérů v patřičných uniformách. Zkuste ale vytáhnout fotoaparát a uvidíte, že pod kontrolou je tady všechno. Ochranka je slušná, ale nekompromisní. Kameru vám nezabaví, ale dohlídne na to, abyste svůj pokus už nezopakovali.

“Můžete nás vyfotit?” žádá před umělým jezírkem špatnou angličtinou slovansky vyhlížející mladík v tričku s nápisem LAS VEGAS. Je z Polska a s přítelkyní tady chtějí strávit celý týden, což je zhruba dvakrát víc, než je průměrný pobyt návštěvníků Las Vegas. Cizinci ale představují mezi návštěvníky menšinu, většina jsou Američané, často typicky obézní. Řada hostů sem přijíždí také za byznysem a zábava je až druhá v pořadí. Tihle “byznysnávštěvníci” se poznají vcelku lehko - většina z nich se neobtěžuje sundat po pracovním dni visačku se jménem.

Podobně jako hotel NYNY vypadají lobby všech hotelů - s tím rozdílem, že uličky nesou jiná jména. Například hotel Paris, jehož dominantou je zvenčí pětinásobně zmenšená Eiffelovka. Věž je pevně zakotvená v hotelové lobby, hned vedle je most přes Seinu, desítky kavárniček a restaurací s pravou francouzskou krmí. Tahle “hala” má dokonce ve výšce mnoha desítek metrů i své nebe, modré a s mráčky. Těžko uvěřit, že je jen namalované na pevnou střechu. Úplně největším hotelem nejen v Las Vegas je MGM Grand s více než 5 tisíci pokoji. Pokud si zde někdo domluví schůzku, měl by počítat se značnou časovou rezervou. Nezabloudit skoro nejde.

Proslavený díky svému tvaru je hotel Luxor, který vypadá jako obrovská pyramida. Excalibur zase nezapře, že se architekt inspiroval pohádkami. Hotel Bellagio nabízí úžasnou podívanou v podobě zpívajících vodotrysků. Každou čtvrthodinu vyrážejí v rytmu hudby z jezírka do výšky mnoha metrů proudy vody, tančí, svíjejí se a mění barvy; prostě taková několikanásobně větší Křižíkova fontána.

Las Vegas dnes nabízí celkem 140 tisíc hotelových pokojů a přibývají další. Jeden nový tady staví také Ivana Trumpová, původem Češka, někdejší manželka amerického miliardáře Donalda Trumpa. Rozpočet nového hotelu je na 4 mld. USD, přičemž půjde o dvě věže vysoké 280 metrů s více než tisícem pokojů.

MŮŽE ZA TO ŽELEZNICE. Jak vůbec mohl někdo dostat takový šílený nápad, že v nevadské poušti založí město hazardu? Žádné jedno jméno zakladatele neexistuje. První obyvatelé, mormoni, neměli ani tušení, čemu položili základy. Městem bylo Las Vegas prohlášeno až roku 1905, kdy se tu zprovoznila železnice Union Pacific, spojující Salt Lake City s Los Angeles. Las Vegas s 800 obyvateli bylo prostě jen zastávkou na cestě a teprve v roce 1906 tady postavili první hotel s kasinem.

Místní ani návštěvníci si ale hazardu moc neužili; v roce 1910 byl zakázán. Znovu ho ve státě Nevada legalizovali až v roce 1931, pak už ale věci dostaly rychlý spád. K velkému rozkvětu tohoto druhu zábavy přispěl stavební boom začátkem 30. let. Nejvášnivějšími hráči byli dělníci, kteří se podíleli na budování obrovské přehradní hráze na řece Colorado. Co taky v téhle díře dělat jiného? Podle dostupných údajů stavělo federální vládou spolufinancovaný Hoover Dam dvacet tisíc mužů po dobu pěti let. dělníci ze všech koutů světa měli také zásluhu na rychlém růstu počtu obyvatel.

K dalšímu rozkvětu města přispěla paradoxně druhá světová válka. Díky značné izolovanosti od ostatní civilizace stalo se Las Vegas po roce 1940 atraktivním místem pro objekty sloužící vojenskému a obrannému průmyslu. Nellis Air Force Base a Basic Management Complex jsou tu dodnes a patří k největším zaměstnavatelům v regionu.

V roce 1960 už mělo město přes 60 tisíc obyvatel. V té době bylo synonymem doupěte, kde se smí úplně všechno, místní vláda ale pomalu začala zpřísňovat zákony, obezřetněji přidělovat licence a bojovat se zločinem. Dnes zdejší obyvatelé tvrdí, že je všechno natolik “pod kontrolou”, že už mohou do centra bez obav i děti. ”

Las Vegas City mělo podle posledního sčítání v roce 2003 přes půl milionu obyvatel, ale “metropolitní Las Vegas” jich má 1,8 milionu. Očekává se, že do roku 2007 se počet obyvatel zvýší o 21 % a přesáhne dva miliony.

Las Vegas je nejrychleji rostoucím městem v Americe. Denně zde přibývá šest tisíc obyvatel, celá třetina jich přichází z Kalifornie. Důvod? Kalifornie už je moc plná, moc sešněrovaná. Z Las Vegas se stává moderní velkoměsto příjemné pro pohodlný život, navíc s příznivým klimatem. Kdo by si myslel, že v poušti se musí prášit, byl by na omylu. Pravý opak je pravdou - stěhují se sem i lidé, kteří mají jinde problémy s dýcháním.

Je ale více faktorů, které sem přitahují další migranty, například nízké (případně žádné) daně. Donedávna tu byly také levné pozemky a domy, to už ale dnes neplatí. Rychlý růst města a stavební boom pomalu naráží na bariéry v podobě nedostatku půdy. Las Vegas Chamber of Commerce vypočítala, že každých 24 hodin se tady zkultivují další dva akry půdy pro účely bydlení nebo podnikání. Ceny pozemků žene nahoru také skutečnost, že v okolí města jich patří většina státu a ten neprodává. Nakonec, je to rozumné. Pokud by i zbytek údolí padl za oběť rezidenční nebo hotelové výstavbě, přišlo by Las Vegas zase o další atrakci. Hodinku jízdy z centra je totiž například Red Rock Canyon, který sice není opravdový kaňon, ale za vidění tenhle kus pouště s horami na obzoru určitě stojí.

ŽÁDNÁ LÁCE. V Las Vegas může být návštěvník svědkem útoku pirátů na loď, vidět živé lvy nebo akvárium se žraloky, může se svézt na gondole jako v Benátkách, zhlédnout koncert Celine Dion nebo show jiných umělců, jejichž jména jsou ale Evropanům většinou neznámá. Může nakupovat v drahých buticích, nechat se fotografovat s nejroztodivnějšími postavičkami, či jen tak sledovat polonahá děvčata, jak skotačí na barových pultech. Může tady taky - jako dalších 130 tisíc párů za rok - za 50 dolarů uzavřít manželství.

Poté, co se v Las Vegas rozjel hazard na plné obrátky, získalo v šedesátých letech kontrolu nad tímto druhem zábavy několik velkých společností. Ty už nechtěly sázet jen na jednoruké bandity a ruletu, i když to byl a stále je velmi výnosný byznys. Jen pro představu, příjmy kasin v loňském roce představovaly 9,23 mld. USD, průměrný návštěvník kasina tady utratil přes 500 dolarů. Společnosti se přesto rozhodly investovat i do jiné zábavy, “slušnější”, na kterou by přilákaly nový segment návštěvníků, rodiny s dětmi. Dnes je v Las Vegas například 59 parků, 18 golfových hřišť a 10 veřejných plaveckých bazénů.

Většina druhů zábavy je dostupná pro každého, už ale dávno neplatí, že je v Las Vegas všechno levné. Stejně jako šly nahoru ceny domů a pozemků, podražily i služby. Říkalo se, že hotely, pití i zábava jsou v Las Vegas skoro zadarmo, protože provozovatelé hotelů a kasin chtějí přilákat k hracím stolům co nejvíce návštěvníků. Zájem turistů i byznysmenů je ale tak veliký, že je klidně možné ceny zvyšovat. Ubytovat se pod sto dolarů je sice možné, ale ne v některém ze jmenovaných hotelů. V restauracích je pak třeba sáhnout do kapsy stejně hluboko jako třeba v New Yorku.

Pravda, na ulici stojí ve dne v noci hoši, co nabízejí zábavu zadarmo - kabaret, striptýz a kdovíco ještě. Na vstupence, za kterou prodejce nic nechce, je ale často napsáno, že povinná konzumace je osm nebo deset dolarů.

BYZNYS VŠEHO DRUHU. Stejně jako je Las Vegas tahounem celé nevadské ekonomiky, zůstává hnacím motorem Las Vegas hazard a zábavní průmysl. Jen pro zajímavost, na jednoho obyvatele města připadá 12 hracích míst a tento počet roste. Clark County, jehož centrem je Las Vegas, generuje 80 % nevadských daní z příjmů; 30 % z toho je z her, zbytek představují především finanční služby a reality. Díky tomu, že státní rozpočet má obrovské příjmy z turistiky a hazardních her, vlastníci nových podniků korporátní daně neplatí. Také daň z příjmu pro všechny rezidenty se rovná nule.

Las Vegas je podle řady hodnocení považováno za jedno z nejvýhodnějších míst k podnikání v USA. Například podle tzv. Small Business Survival Index (vychází z širokého spektra podmínek, které potřebují mladé firmy k přežití) skončila letos Nevada mezi 50 státy na druhém místě, předstihla ji Jižní Dakota. Nevada a Las Vegas zejména patří mezi místa s nejrychleji rostoucím počtem nově vytvářených pracovních příležitostí. Jen v roce 2004 jich podle oficiálních informací vzniklo 44 tisíc. Kdo chce pracovat, příležitost najde, nezaměstnanost je pod úrovní 3 %.

Většina zdejších firem je nějakým způsobem spojena se zábavním průmyslem. Zdaleka ale nejde jen o výrobu hracích automatů, v níž je Nevada naprostou světovou jedničkou. Příliv nových obyvatel a velmi příznivé podmínky pro podnikání mají blahodárný vliv na diversifikaci. Podle Scotta Frosta, majitele a výkonného ředitele společnosti Desert Frost Ventures, jsou sice nejčastějšími zakladateli nových podniků bývalí zaměstnanci lasvegaských firem (většinou začínají působit ve stejném nebo podobném oboru), ale je i řada odvážnějších. Boom zažívá hi-tech podnikání. Jestliže podle statistik vzniklo v Nevadě v posledním desetiletí přes 350 tisíc nových pracovních míst, pak více než polovinu představovaly právě hi-tech firmy. Odhaduje se, že více než 500 firem v Nevadě dnes podniká v oblasti e-commerce a internetu.

Založit firmu v Clark County trvá podle Frosta 20 minut, nepotřebujete k tomu skoro nic. Desert Frost Ventures se zaměřuje právě na start-upy. Frost vyhledává finanční zdroje, případně investuje sám do nově vznikajících společností v oblasti zábavního průmyslu a technologií s tím spojených. Za tímto účelem založil také Vegas Valley Angels, síť tzv. business angels, privátních investorů, kteří jsou ochotni jít do riskantních podniků.

Stejně jako je v Las Vegas možné najít kapitál pro začínající firmy, vycházejí tady vstříc i společnostem, které se rozhodnou využít Nevadu jako dočasné útočiště pro své zboží. S podporou státu tady bylo zřízeno několik zón volného podnikání, kde je možno balit, přepracovávat, čistit, značit nebo testovat výrobky, přičemž jejich pohyb nepodléhá clu. Jo Ann Tornbergová, výkonná ředitelka Free Trade Zone 89, říká, že o tento druh podnikání je stále větší zájem. Svědčí o tom i fakt, že zóna, kterou řídí, se od roku 1986 rozrostla šestinásobně a dnes v ní působí téměř stovka firem.

Ročně se ve Vegas konají stovky významných výstavních a veletržních akcí. Centrem dění je rozsáhlý kongresový a veletržní objekt, stejně velký jako všechno v tomto městě. Poslední údaj o počtu takových obchodních a společenských setkání je z roku 2000, kdy se jich v Las Vegas konaly skoro čtyři tisíce a navštívilo je 3,3 milionu lidí.

Jezdit na služební cesty do Las Vegas se stalo v mnoha zemích a firmách velmi populární. Některé akce už také nabyly světového věhlasu - například mezinárodní odborná výstava automobilového průmyslu SEMA (Specialty Equipment Market Association), která se konala letos v listopadu, přilákala podle Dicka Wellse, někdejšího viceprezidenta SEMA, 2100 vystavovatelů a dalších více než 150 tisíc zástupců automobilového průmyslu ze stovky zemí. Jedna z největších akcí, počítačový veletrh COMDEX, počítá s tím, že přitáhne do města 225 tisíc návštěvníků.

zdroj: cestovani.ihned.cz, Libuše Bautzová, Las Vegas