Má dolar prostor pro další bezpečný pokles? Otázka padla ve chvíli, kdy směnný kurz americké měny mířil pod 1,33 dolaru za euro. “To si nemyslím,” sdělil Ekonomu Edward Prescott, vedoucí ekonomický poradce Minneapolis Federal Reserve Bank a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2004 (spolu s Finnem Kydlandem). Riziko vidí na úrovni 1,40 nebo 1,45 dolaru za euro, ale brzdí se - pravidla Federálního rezervního systému mu nedovolují spekulovat o vhodné úrovni směnného kurzu. Prescotta jsme potkali v Praze na Evropském kolokviu Institutu pro studia ekonomie a zaměstnanosti, spolupořádaném investiční společností Pioneer Investments. Byl jedním ze tří nobelistů, spolu s Josephem Stiglitzem a Jamesem Heckmanem, takže to byla událost roku. Základní debata byla o reformách, ale rozkolísaná měna ji sváděla jinam. Stiglitz už vidí bezprostřední ohrožení dolarového systému, protože Spojené státy se dostaly do situace, kdy na jejich konjunkturu všichni spoléhají se svými exporty. USA se tak staly “spotřebitelem poslední instance”. A nejen to. Poptávka po amerických cenných papírech, především “T-bills” (krátkodobých dluhopisech Ministerstva financí), způsobuje, že “USA vyvážejí “T-bills”, místo aby vyvážely auta” a staly se tak globálním “deficitem poslední instance”.

Stiglitz proto navrhuje vážně uvažovat o společné globální měně. V této souvislosti kritizoval americkou vládu, že vetovala rozšíření zásoby “zvláštních práv čerpání” Mezinárodního měnového fondu (zkratkou SDR), letitého náběhu k něčemu podobnému.

Přímých obchodů mezi zónou dolaru a zónou eura, kde by kurz vstupoval do hry, je málo, připomíná Prescott. Zato je hodně amerických nadnárodních společností, které nastupují v Evropě, a evropských nadnárodních společností, které působí v USA. “Tady jsou velké objemy. Klíčový je tento nástup velké ekonomické emigrace. Soutěž se odehrává tady,” zdůrazňuje Prescott.

Klesá i směnná hodnota amerických reforem. Heckman výslovně vybídl, abychom neuvažovali o převzetí “amerického paradigmatu”, ale vybírali z amerického i evropského modelu to nejlepší. Doporučuje irský, založený “na spolupráci sociálních partnerů, kteří se dohodli na pracovní době a mzdách”.
Zdroj: ihned.cz