Kubánský vůdce Fidel Castro je i po více než 47 letech u moci jedním z nejrozporuplnějších představitelů socialistického hnutí a světové politiky vůbec. Pro většinu Američanů je to tyran a diktátor. Evropané jej vnímají také negativně, na rozdíl od Spojených států zde ovšem má početný zástup obdivovatelů.
Nejvíce emocí však vyvolává “doma”, v Latinské Americe. Jak tedy vidí sami Latinoameričané čerstvého osmdesátníka Fidela Castra?  

Podprůměrná popularita

Podle ankety soukromé chilské agentury Latinobarómetro vzbuzuje kubánský vůdce nejvíce sympatií mezi Ekvádorci (67 procent), Argentinci (46 procent) a Brazilci (45 procent). Kolem 30 procent příznivců má ve Venezuele, Peru a Mexiku.
Ve zbylých jedenácti latinskoamerických zemích zahrnutých do ankety nepřesahuje Castrova popularita 20 procent. Podle Latinobarómetru je jeho obliba ve srovnání s ostatními regionálními vůdci spíše podprůměrná.
“V současnosti jsou Castrovou nejúčinnější propagandistickou zbraní lékaři,” tvrdí Fernando Ravsberg ze stanice BBC.
V roce 1999 byla v Havaně založena Latinskoamerická lékařská škola, kde může prakticky kdokoliv studovat na lékaře zdarma po dobu šesti let. Loni na škole promovalo prvních 1500 mladých lékařů z více než 20 zemí světa, jejichž pacienti se budou rekrutovat z nejchudších vrstev společnosti. Naprostá většina těchto “kubánských lékařů” nedá na Castra ani v nejmenším dopustit.
Podle Adolfa Rivera Cara, exilového kubánského spisovatele a advokáta, se Castro stal populární díky své schopnosti vnutit lidem falešné ideály. “Existence Castra je neodmyslitelně spjata s existencí antiamerikanismu, který v jeho případě není nic jiného než skrytý antikapitalismus,” soudí Rivera.
Castrovi odpůrci často zdůvodňují jeho popularitu absencí nezávislých informací. Na Kubě neexistují jiná než státní média a podle údajů Světové banky má přístup na internet pouhých 13 promile Kubánců. To je čtyřikrát méně než na Haiti. 

Hrdina i obchodní partner

Slabost pro Castra ovšem nemají jen obyčejní lidé, ale i řada latinskoamerických politiků. Hrdinou boje za sociální spravedlnost je především pro latinskoamerickou levici.
Bolivijský prezident Evo Morales považuje Fidela Castra za svůj největší politický vzor. Podobně i jeho venezuelský partner Hugo Chávez, který vřelým vztahem s kubánským vůdcem dodává své protiamerické politice punc revoluční kvality.
Argentina v čele s peronistou Néstorem Kirchnerem oficiálně Castra nevychvaluje a sází spíše na ekonomickou spolupráci s Kubou, jež se za Kirchnerovy vlády zásadně zlepšila. Politická témata bývají ve vzájemných rozhovorech odsunuta do pozadí. Na nedávném zasedání Společného jihoamerického trhu (Mercosur) v argentinské Córdobě byl Castro dokonce čestným hostem.
Bývalý odborový předák a již čtvrtý rok hlava brazilského státu Luiz Inácio Lula da Silva se s kubánským vůdcem zná už takřka čtvrt století. Při oficiální návštěvě Londýna před pár lety označil Lula za hlavního viníka špatného stavu ostrovní ekonomiky kubánský exil ve Spojených státech.
Paradoxně dobré vztahy má Kuba i s Kolumbií v čele s pravicovým liberálem Álvarou Uribem. Obě země již několik let těží z úspěšné spolupráce v oblasti vědy a vzdělávání. Významnou roli ve vztazích obou zemí sehrál Castro jako zprostředkovatel během vyjednávání mezi kolumbijskou vládou a ozbrojenou marxistickou skupinou Armádou národního osvobození.
Přestože je Castrova obliba v Latinské America často přeceňována a o jednotné levici zde nemůže být řeč, obecně přijímaná příčina jeho popularity má velmi silné kořeny. Výstižně ji definoval neznámý pisatel na jednom brazilském internetovém fóru: oblíbený je prý Fidel proto, že je antiamerikanista, stejně jako velká většina Latinoameričanů. 

Co o “commandantovi” možná nevíte

Podle Castrova bývalého osobního strážce Fabiana Escalanteho přežil kubánský vůdce minimálně 638 pokusů o atentát. Většinu z nich měla údajně na svědomí CIA ve spolupráci s kubánským exilem.
Castrův osobní lékař Eugenio Selman-Houssein roku 2004 uvedl, že zdraví kubánského vůdce je takové, že se může dožít 140 let. Kubánci se v průměru dožívají bezmála 77,5 roku, nejvíce z celé Latinské Ameriky.
Castro, známý svými mnohahodinovými projevy, drží rekord nejdelšího proslovu před Generálním shromážděním OSN - čtyři hodiny a 29 minut. Poslední, “jen” 150 minutový proslov urychlil debaty o jeho špatném zdravotním stavu.
Sám sebe hrál Castro ve čtyřech celovečerních snímcích: Waiting for Fidel (rež. M. Rubbo, Kanada 1974), Fidel: The Untold Story (rež. E. Bravo, USA 2001), Commandante (rež. O. Stone, USA 2003) a Looking for Fidel (rež. O. Stone, USA 2004).
Dva synovci první Castrovy manželky Mirty Díazové-Balartové jsou kongresmany Spojených států. Oba jsou silně proticastrovsky zaměření a podporují současnou tvrdou politiku USA proti Kubě.
Delfin Fernández, bývalý kubánský policista a pracovník kontrašpionáže, který roku 1999 emigroval do Španělska, se stal jedním z nejúspěšnější evropských bodyguardů. Pracoval pro Antonia Banderase, Melanii Griffith či Davida Beckhama. Ještě jako Castrův agent byl podle vlastních slov nasazen na Leonarda di Capria a Jacka Nicholsona.

Autor:  Petr Piškula, ihned.cz